Think about spring and how it changed everything

Monstrum vtrhlo bez zaklepání.
Prostě rozrazilo ty zasrany dveře.
Začalo řvát, tak jako nikdy.
Začalo mi rvát vnitřnosti.
Nenasytně se jimi cpalo.
Nebránila jsem mu.
Naopak jsem ho ještě povzbuzovala.
Notak dělej, znič mě ty sráči, pokud to bude pak lepší.
Zničehonic mě objal a odešel.
Zůstaly za ním jen krvavé stopy.
Takže to bude pořád na hovno.

(Článek ze začátku června)