Vítej doma

Monstrum vykoplo dveře.
Takhle to nemělo být.
Nemělo se už nikdy vrátit.
Významně se na mě podívalo.
Vědělo, že se mu ani bránit nechci.
Vědělo, že se mu nedokážu ubránit.
Ale tohle vše jsme já i Monstrum už zažili.
Jsme totiž lapeni v časové smyčce.
Najdeme někdy cestu ven?

Kůže bílá jako papír

Malé výběžky na kůži. 

Spousta kostí, které se snaží prorvat kůží ven.

Něco je neuvěřitelně sexy

na přejíždění prsty po napnuté kůži. 

Po kůži bílé jako papír

obsypané soukromými hvězdnými konstelacemi.

Ten nejvoňavější papír

i bez použití parfému.

Kůže je často přehlížená.

Ale ne mnou.

Pro mě je to nejlepší potah na sedačku.