Tenkrát nic, však dneska při tom začaly zářit hvězdy

Fantazie a intelekt.
Sova začala houkat.
Chystáš se udělat chybu.
Sirény v zádech.
Do hajzlu s nimi.
Krev na tričku, na nose a ve vlasech.
Oplatky se nepečou.

Jestli si tohle někdy přečteš, tak nepochopíš, proč jsem to napsala. Mám tě strašně ráda, jenom jsem psychicky nevyrovnaná a ty mi svým chováním taky dvakrát nepomáháš... A nemusíš mít strach, nechci tě zabít doopravdy.

Vraťme se tam, kde jsme přestali snít

Na rozcestí kolejí.
Bledý kouř.
Já jsem ta tma.
Svět figurín. Jedna opravdová.
Brouci vrtající se pod kůži.
Zabrzdi to denní světlo.
Plout v děravém člunu.
Pohled je nepřítomný.
Ta věc není skutečná.
Monstrum se rudýma očima rozhlíží po místnosti, dnes má ještě něco na práci.

O jednorožčí šepot a jednu vílí řasu později

Jako krev ve spleti žil a cév.
Vyletět na vrch.
Dlouhá vzácná vlečná síť.
Hvězda opilá světlem.
Je to marný.
Otevřená nenávist.

Pár slov, které jsem našla na dně piva

Často mám strach.

Křičím na to monstrum a házím po něm věci.

Slova jako šípy naplněné jedem.

Monstrum si protáhlo nohy, sevřelo spáry, olízlo si rty.

Víno je kyselé.

Zítra se vydáme na lov.

Slyšíš, jak se ve vlaku třepou okna

Zhasnou světla a všechno začne padat dolů.
Uvězněná v labyrintu.
Zakopáváme o bludný kořen.
Všechny špatné sny odnesl déšť.
Další ráno, kdy je venku červánkovatě.
Je jedno, že teď červánky nejsou.

Vrať se zpátky na zem, nejsi žádná hvězda

Pistole a zapálená mrtvá těla.
Štěstí za dvěstěpade.
Na tenkém ledě slon.
Nadává a machruje.
Rádoby vtipný hlášky.
Dá se být takhle šťastný?

Už mě znáš, víš jak si počínám

Vyjadřování dědečka z kouzelné školky.
Mladý přízvuk.
Není to tak zlý.
Jen odsud už není únikové cesty.
Ve velikých domech se dějou veliké věci.
Ve snech se mi zdá, že mi to vyčítáš.
Kaluže, louže a já se pořád neprobrala.

Přeju pěkný sny, který nemáme

Za vším uděláme tlustou čáru. Kreditkou.

V pekle nám držej fleka.

Je to kec.

Zuřivost v hlavě. 

Ztuhlost v těle.

Zastřelené skelné oči.

Tenhle nádech tě zabije. Tak počkej chvilku. 

Monstrum za zdí se pohnulo, bdělé a hladové.

Morální kocovina.

Natočíme vzduch.

Čas plyne pozpátku.
Promlouváme s ginem.
Lásku odlíčím společně s řasenkou.
Vzbudíš se za 10 let s výčitkami všude po těle.

I miss your face like hell.

Z pohádky do pohádky

Mimo.

Ale stále ve tvém světě.

Postavíme pár vztahů a každý pak zničíme.

Protože myšlenky jsou horší než realita.

Jako měsíční světlo které je chladné a ostré jako čepel. 

Pojď zjistit, co tě čeká.

Všechny ty zdi ložnice

Sůl ve vlasech.
Centy na pohovce.
Ledové kry v žilách.
Sněhové vločky na řasách.
Milion druhů zábavy v našem světě.
Prolom ty barikády mezi námi, chci vědět, jaký zvuk to udělá.

Chladné prázdné matrace a padající hvězdy

Všichni tě sledují.

Už nepotřebuješ slunce.
Aby jsi zazářil.
Malá Mona Lisa lhala.
Červenou za drink, který je promíchán sebevraždou.
Příští večer v Palm Springs až budu tančit na stole.

Krev, zvuky a křik umírajícího člověka

Dekadentní realismus.
Viděla jsem, jak se třese.
Nejmoudřejší v pyžamu.
Okusovala si konečky prstů.
Těžko říct, jestli měla rty krvavé.
Ráda utíkala k tomu, co ji doma nečeká.
Zhasněte lampióny. "Lásko voníš deštěm."