Měj to v píči a dej si rivotril

Píšu to po nocích, zatímco ty asi spíš.
Z venku není nic slyšet.
Venku všechno spí.
Lehký pocit léta všude kolem.
Jak se ti jednou dostanu hluboko pod kůži, tvůj život už nikdy nebude stejný.
Střepy bloudící tepnami mého těla a hledající mé srdce.
Zrychlený tep.
Slunko trhá mraky a prodírá se ven.
Třesou se mi ruce.
6 týdnů v ústavu, ti změní život.
Všechno je jako sen.

Nevim proč

Uvězněná ve svém světě.
Fakt nevím, kdo mě zachrání.
Hloupá slova bez významu.
Tyhle věci trvají věčnost a já speciálně jsem pomalá.
Propadat sama do sebe.
Duše ze skla.
Ale snažím se bojovat.
Teda kopat kolem sebe.
Chci pryč.

Vůně spálený kůže

Chci cítit, že jsem, případně mít jistotu, že nejsem. 
Samou únavou nemůžu spát.
Už dlouho čekám, až se to zlepší.
Zatím je to jenom horší.
Spálenina na předloktí.
Nebolí, takže už nejsem.
Ale všem to přijde nechutný.