pondělí 25. března 2013

S oblohou a nebesy

Andělé za dveřmi.
Monstrum bylo zmatené, šeptalo, neustále mě o něco žádalo.
Všechny pocity ukryté v plicích.
Tmavé jako obsidián.
Nádech.
Ticho láme samotu.
Kapky ikoustu na konečcích prstů.



Vystavil v

Žádné komentáře:

Okomentovat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)