Jsme vlastně vědátoři.
Je těžký najít, jak vlastně dýchat.
Nevzpomínám si.
Zasekla jsem se ve městě, které chce, abych vyrostla.
Chci ale lézt po stromech,
Nikdy nekončící boj s mojí myslí.
Zase jsem pryč.
A mám studené ruce.
Nechci usínat se zhasnutým světlem.
Ale jsem vědátor a tak vím, že rohypnol chutná slaně.
Žádné komentáře:
Okomentovat