Chci cítit, že jsem, případně mít jistotu, že nejsem. Samou únavou nemůžu spát. Už dlouho čekám, až se to zlepší. Zatím je to jenom horší. Spálenina na předloktí. Nebolí, takže už nejsem. Ale všem to přijde nechutný.
Číst tvé myšlenky je má vzláštní vášeň. Proto já sepsal Ti tuto báseň, čti a vnímej ji, jak já zde vylil své touhy a city.
Já si myslím, že tu stále někde jsi s námi, je jedno jestli mezi pány či dámy, pojď ven do volné přírody, pojď se schladit do vody, svět ještě zde je a nehoří, vydej se k světlu než tě tma a stíny pokoří, podej mi svoji ruku, vytáhnu tě z toho smutku, chci tě po boku mít, a třeba i po Tvém boku žít, dej mi část svého smutku a bolesti, pojďme skotačit a dělat blbosti :)
Nevzdej se a jdi dál svoji cestou, ať je tmavá v stínu, nebo světlá v měsičním svitu.
Číst tvé myšlenky je má vzláštní vášeň.
OdpovědětVymazatProto já sepsal Ti tuto báseň,
čti a vnímej ji,
jak já zde vylil své touhy a city.
Já si myslím, že tu stále někde jsi s námi,
je jedno jestli mezi pány či dámy,
pojď ven do volné přírody,
pojď se schladit do vody,
svět ještě zde je a nehoří,
vydej se k světlu než tě tma a stíny pokoří,
podej mi svoji ruku,
vytáhnu tě z toho smutku,
chci tě po boku mít,
a třeba i po Tvém boku žít,
dej mi část svého smutku a bolesti,
pojďme skotačit a dělat blbosti :)
Nevzdej se a jdi dál svoji cestou, ať je tmavá v stínu,
nebo světlá v měsičním svitu.